Zavolal ji..Neznala ho...Odvezl ji k sobě domů.Měl hezký bydlení....Strhl z ní oblečení a začal ji tvrdě prstit....Křičela....Zesílil televizi...Konečně zjemnil..Začalo se jí to líbit..Ale samozřejmě jako každej chlap myslel nejdřív na sebe....Udělal se jí na kozy...Bylo to pro ni hezké...nové...Jenže on musel za svými kámoši....Když ji vezl domů,byla uražená...Tolik se jí to líbilo...Vyčítal jí to...Je nechápavá...Neváží si toho že ji odváží domů...Že není hajzl a nenechává jí na pospas v cizím městě,ve kterém byla sotva 3x...To ale skoro nevnímala..Jen viděla před sebou to,jak ji dělal dobře a pak to jak to skončilo...
Nemohla to takhle nechat..Našla si jiného....Ale hned jak ho spatřila,utekla..Došlo ji,že tohle vlastně vůbec nechce...
Chodila po prázdných temných,liduprázdných ulicíh....Viděla holku a kluka...Holka byla krásná a kluk taky..Líbali se.....Chtělo se ji brečet....
Spatřila houpačku..Vzpoměla si na to,jak se na ní houpala...Se svým bývalým...Říkal ji,že ho na houpačku nedonutí jít,není přece malé dítě....Jenže ona se jako malé dítě vždycky chovala a chová....Jako malé dítě zapomína...Jako malé dítě si utře slzy,zvedne hlavu a jde dál...Jako malé dítě se rozběhne......Roznese všechny své emoce do vzduchu a všude kolem sebe..Jako malé dítě vidí svět v podobě barev....Miluje slunce a nesnáší déšť....Dnes pro ni však celej den pršelo....
Tiše pozorovala tmavé okno obývací pokoje bytu...Přála si,aby se najednou rozsvítilo....Aby zahlédla světlo....Krásné žluťoučké světlo...Za ním jeho stín....Vrátila by se domů...Všechno by bylo jako dřív..nikdy by se nestalo,to co se stalo...Nikdy by ji neublížil...Nikdy by nikdo neublížil jemu....
Měla spoustu snů,spoustu nesplnitelných přání...Nevím jak moc by dala za to,aby se aspoň jeden z nich splnil...Já ji neznám...Je fikce...Jenže se stejnými pocity....Pocity,které máme jen my....A přitom je moje nejlepší kamarádka...Hanička...Mám ji i na icq...Nesmějte se mi.....Nejlepších kamarádů není nikdy dost..těch pravých a reálných jako je a snad ne byla Kachna a fiktivních jako je Hanička..Ale přesto..I když neexistuje se ji snažím mít ráda...Láska je nejvíc...Láska je to jediné,pro co se vlastně žije.....

pěkný...a tohle se ti fakt stalo?Nebo jsis to vymyslela?
Miluju řízky! 